ZÁKLADNÍ INFORMACE
Závod Důl Karviná má dvě důlní lokality: ČSA a Lazy. Například v roce 2013 důl vytěžil více než 2,62 miliónu tun uhlí a bylo vyraženo bezmála 20 kilometrů důlních děl. Pracovalo v něm průměrně přes 4200 zaměstnanců.
Území Starého Města by měla v případě budoucí těžby v lokalitě v dobývacím prostoru Karviná - Doly I ovlivňovat činnost lokality ČSA. Ta je otevřena čtyřmi jámami. Vtažná jáma Jan je vyhloubena do hloubky 961,84 m, vtažná jáma ČSA 2 do hloubky 957,90 m, výdušná jáma ČSA 3 do hloubky 1005,00 m a výdušná jáma Doubrava III - sever do hloubky 1176,50 m.
Oblast Starého Města bude ovlivněna dobývacími pracemi v 10., 12., 15., a 16. kře dobývacího prostoru. Plánuje se těžba slojí, které jsou uloženy v hloubce 850 až 1300 metrů pod povrchem.
Dobývací prostor Karviná - Doly I se nachází v severovýchodní oblasti české části Hornoslezské pánve, má rozlohu 16,6236 km2 a leží na území následujících obcí:
- Statutární město Karviná - katastrální území Karviná - Doly, Karviná - Město, Staré Město u Karviné, Darkov,
- Obec Doubrava – katastrální území Doubrava u Orlové
- Obec Dětmarovice – katastrální území Koukolná
Dobývacím prostorem protékají říčka Stonávka, Karvinský potok a nejvýznamnějším tokem je řeka Olše. Celá oblast náleží do hydrologického povodí Odry a dílčího povodí Olše.
Geologické podmínky - hlavními uhlonosnými strukturami produktivního karbonu v oblasti jsou ostravské a karvinské souvrství. V ostravském souvrství se vyskytují vrstvy (sloje) petřkovické, spodní a svrchní hrušovské, jaklovecké a porubské. Karvinské souvrství je od ostravského provozně odděleno na úrovni stropu mořského horizontu Gaeblera. Karvinské souvrství se stratigraficky dělí na vrstvy(sloje) sedlové, svrchní a spodní sušské a doubravské.
Základní dělení dobývacího prostoru Karviná-Doly I je dáno tzv. Doubravským zlomem, který dělí dobývací prostor na dvě části, a to jižní část (základní pole) a severní část (Nové pole). Geologické struktury pak rozčleňují dobývací prostor na jednotlivé kry.
